Požár hotelu Olympik v roce 1995 byl jedním z velkých požárů ubytovacích zařízení v České republice. Požár připravil o život 8 osob a škoda byla vyčíslena na 35 milionů korun. Příčina vzniku požáru byla vyšetřena a prokázána. Poznatky jak z průběhu zásahu, tak z vyšetřování příčiny vzniku byly podkladem pro významné změny v předpisech požární bezpečnosti staveb.

Přednáška detailně rozebírá reálný případ požáru dřevěného stropu, který vznikl vlivem nesprávně provedeného otevřeného krbu a kouřovodu s funkcí komína. Autoři prezentují komplexní případovou studii stavební konstrukce před a po požáru. Zabývají se chronologií událostí od předání krbu přes několik zátopů až po vznik požáru. Analyzují původní řešení stropní konstrukce, konstrukční řešení krbu, prostup kouřovodu Schiedel ICS stropní konstrukcí, vzdálenosti hořlavých materiálů (OSB desky, latě, dřevěné trámy) od komínového tělesa a nedostatky a pochybení zejména z hlediska stavebních a požárních předpisů i pochybení hlavních aktérů při přípravách, návrhu a realizaci stavby. Pomocí fotografií, schémat, detailů a teplotních simulací ukazují mechanismus přenosu tepla, postupné přehřívání konstrukce a následné zapálení dřevěných prvků stropu. Přednáška názorně porovnává stav konstrukce před požárem s rozsáhlým poškozením po požáru. Druhá část přednášky se věnuje především dopadům požáru na stavební konstrukce, kde zásadní vliv hrají vysoké teploty, čas expozice, změna mechanických vlastností materiálů, deformace a poruchy, popř. vedoucí až ke zřícení části konstrukce nebo i celé stavby. Závěr přednášky se věnuje stavebně technickému průzkumu s hodnocením z pohledu statika a návrhu nového řešení.

Přednáška se zabývá problematikou spalinových cest pozemních staveb z hlediska jejich technického a konstrukčního řešení, požární bezpečnosti a návaznosti na okolní stavební konstrukce. Zaměřuje se na rizika spojená s nesprávným návrhem, realizací a kontrolou spalinových cest, zejména ve vztahu ke komínovým požárům a působením zvýšených teplot na přilehlé konstrukce. Součástí přednášky je také problematika modelování teplotních polí při mimořádných teplotních stavech, vymezení odpovědnosti jednotlivých účastníků procesu a upozornění na systémové nedostatky v projektové dokumentaci, státní kontrole i odborné způsobilosti osob podílejících se na návrhu a výpočtech spalinových cest. Přednáška je doplněna řadou fotografií, schémat, detailů a teplotních simulací v čase z archivu obou autorů.

Přednáška se zaměří na význam požárně bezpečnostního řešení (PBŘ) v současné stavební praxi a na vztah mezi zkušenostmi z požárů, legislativou a normami ČSN. Vysvětlí proč PBŘ není pouze formální dokumentací pro stavební řízení. Součástí bude přehled situací, kdy je PBŘ vyžadováno, včetně vazby na kategorizaci staveb a požadavky stavebního zákona. Přednáška se bude věnovat také závaznosti norem ČSN v oblasti požární bezpečnosti staveb a jejich uplatnění v praxi. Důležitým tématem bude role autorizovaných osob v oboru PBS. Součástí výkladu bude také objasnění, kdy se PBŘ nezpracovává, proč (zatím) neexistuje „pasport PBŘ“ a zda musí mít každá budova požárně bezpečnostní řešení. Závěr nabídne praktický pohled na to, jaké informace lze v PBŘ očekávat a které údaje tento dokument standardně neobsahuje.

Přednáška se zaměří na rozdíly ve schopnosti osob rozpoznat mimořádnou událost, správně na ni reagovat a následně provést evakuaci v různých typech staveb. Porovnány budou zejména stavby občanské vybavenosti, stavby pro bydlení a ubytování, zdravotnická zařízení, objekty sociálních služeb, školská zařízení, obchodní centra a další provozy s odlišným charakterem uživatelů a režimem provozu. Pozornost bude věnována zejména době potřebné k rozpoznání mimořádné události, zahájení reakce osob a vlastní evakuaci. Přednáška ukáže, jak tyto procesy ovlivňuje typ provozu, věk a schopnosti osob, znalost prostředí, denní režim, psychologické faktory nebo přítomnost personálu. Součástí bude i stručný historický kontext a připomenutí významných mimořádných událostí, které zásadně ovlivnily současné principy navrhování staveb, únikových cest a bezpečnostních opatření. Cílem přednášky je ukázat, že bezpečnost staveb nelze hodnotit pouze podle technických parametrů, ale vždy také s ohledem na očekávané chování osob při mimořádné události.

Přednáška se zaměří na roli projektanta požárně bezpečnostního řešení (PBŘ) při koordinaci jednotlivých fází přípravy, realizace a uvádění stavby do provozu. Představí nejčastější problémy vznikající při nedostatečné koordinaci projektové dokumentace, změnách během realizace nebo při uvádění stavby do užívání, včetně koordinace požárně bezpečnostních zařízení. Součástí budou příklady z praxe upozorňující na význam včasného zapojení projektanta PBŘ do procesu výstavby a na potřebu průběžné kontroly souladu realizace stavby s požárně bezpečnostním řešením.

Přednáška se zaměří na význam systému požární prevence v České republice jako základního nástroje ochrany života, zdraví a bezpečnosti staveb. Na příkladech vybraných zahraničních modelů budou představeny různé přístupy k posuzování projektů, výkonu požární prevence, odpovědnosti autorizovaných osob a roli státu v oblasti požární ochrany. Součástí prezentace bude analýza zkušeností ze zahraničí, zejména z Velké Británie po liberalizaci systému „building control“ a následných změn po požáru Grenfell Tower. Následovat bude stručné porovnání s přístupy v Dánsku, případně v jiných zahraničních státech. Cílem je identifikovat klíčové principy funkčního systému požární prevence a upozornit na rizika spojená s oslabením kontrolních a preventivních mechanismů.

Přednáška pohledem rizikových inženýrů představí roli pojištění jako nedílné součásti komplexního řízení rizik v oblasti požární bezpečnosti staveb. Úvodem bude vysvětlen přínos pojištění nejen jako finančního nástroje pro krytí následků škod, ale také jako významného zdroje zpětné vazby pro návrh, realizaci a provoz staveb. Zvláštní pozornost bude věnována specifikům pojistné ochrany v rámci pojištění stavebních a montážních rizik (CAR/EAR), se zaměřením na typické limity, výluky a vazbu na úroveň projektové a realizační přípravy v oblasti požární bezpečnosti. Dále bude popsána role rizikového inženýra jak z pohledu pojistitele, tak z pohledu klienta – investora či provozovatele stavby. Na konkrétních příkladech bude ukázáno, jak přenos zkušeností z pojistných škod přispívá ke zvyšování požární odolnosti staveb, omezení rozsahu škod a zajištění kontinuity provozu. Nedílnou součástí přednášky bude také představení činnosti pracovní skupiny Rizikového inženýrství při České asociaci pojišťoven (PS RI ČAP) a jejích zobecněných výstupů, které mohou sloužit jako praktická inspirace pro projektanty, požární specialisty i další účastníky procesu výstavby.

Přednáška se zaměří na praktické zkušenosti osoby odborně způsobilé v požární ochraně při užívání staveb a ověřování skutečného stavu požární bezpečnosti v provozu. Ukáže nejčastější rozdíly mezi požárně bezpečnostním řešením navrženým v projektové dokumentaci a reálným fungováním stavby během jejího užívání. Cílem přednášky je upozornit na význam role osoby odborně způsobilé v požární ochraně při zajištění dostatečné úrovně požární bezpečnosti budov.